Historie šátků

Jsme internetový obchod, který prodává ruské šály Pavlovoposad a Orenburg, šály s více jak dvěstěletou tradicí, vyráběné z přírodních materiálu jako jsou merino vlna, bavlna, hedvábí a vlna orenburgských koz. Od nepaměti je známo, že vlněné věci jsou praktické, výborně udržují teplo a tělo přitom dýchá. Na své si zde přijdou ženy všech věkových kategorii. 

V zimním období máme v nabídce i teplé vlněné rukavice a ponožky pro dospělé i děti. 

Pavlovoposad šály

2c08896679cb823dc450ba1daf0d08b0 ручная-набойка-платков proizvodstvo-pavlovskih-platkov pavloposadskii-platok-proizvodstvo  

( Do roku 1970 potisk na šály nanášeli dřevěnými vyřezávanými formami. Výroba jedné šály vyžadovalo někdy až 400 otisků. Od roku 1970 se dělá potisk pomocí hedvábných a kapronových síťovaných šablon, které umožňují zvýšení počtu barev, půvabu a kvality výroby šál )

V městečku Pavlovský Posad, nedaleko Moskvy, šijí znamenité šály už více jak 200 let. Tato tkalcovská manufaktura zachovala staleté tradice. Pečlivá práce a složitý výrobní proces je výsledkem bohatých, barevných motivu na kvalitních přírodních materiálech jako jsou 100% vlna merino, přírodní hedvábí, bavlna.
 Každý šátek má svůj motiv, název a autora. K tomu aby světlo světa spatřil nový šátek, je zapotřebí nejméně tří měsíců. Nejprve provádí výtvarník umělecký návrh barvami, pak se utká sám šátek a sítotiskem se nanáší kresba. 
Hlavním problémem této práce je, že výsledná barva bude viditelná pouze po zpracování tkaniny párou a po proprání. Tato operace je nutná pro pevnou fixaci barviva na vlněná vlákna.Tím pádem musí kolorista provést celou řadu pokusných barvení předtím, než získá konečný recept.

Pavlovoposadská manufaktura je zařazená do uměleckonárodního průmyslu Ruska a má vlastní designerskou školu.

Павловский-Посад-Фабрика-Лабзина.           Yakov_Labzin

(továrna Pavlovoposad, vnuk zakladatele Ivana Labzina, Jakov Labzin)

A všechno to začalo tím, že sedlák Ivan Dmitrijevič Labzín založil v roce 1795 továrnu na šátky. V podstatě to byla nevelká tkalcovská dílna, využívající ruční práci, která zaměstnávala asi 10 lidí. Šátky měly zpočátku jen průměrnou kvalitu, a popularitu si zajisté nezískaly ihned. Kromě toho bylo podobných továren tehdy velmi mnoho. Podnik nicméně přežil a začal se rozrůstat, Labzinovi postupně bohatli a časem povýšili do stavu kupeckého. O půl století později továrnu zdědil vnuk Ivana Labzina, Jakov Labzin, který spolu se svým společníkem Vasilijem Grjaznovem založil zcela novou produkci. Právě za vnuka Jakova se výrazně zlepšila kvalita a design šátků a výrobky začaly získávat stále větší proslulost. Díky talentovaným umělcům a řemeslníkům se vyvinul osobitý Pavlovoposadský styl - barevný květinový ornament.

Roky 1860-1890 lze charakterizovat jako dobu rozkvětu šátkové továrny.            

O úspěchu nové výroby svědčí mnoho ocenění:

 V roce 1865 - malá stříbrná medaile, získaná na moskevské výstavě ruských rukodělných výrobků.

  • V letech 1870 a 1880 - získal podnik stříbrnou medaili na všeruské uměleckoprůmyslové výstavě.

  • V roce 1881 - získává Jakov Labzin status dodavatele Její výsostí Veliké Kněžny Alexandry Petrovy «s právem mít na vývěsce vyobrazení Její císařské výsosti monogramem».

  • V roce 1896  - byla výroba oceněna titulem Velkého státního znaku na trhu v Nižním Novgorodě.

 Od roku 1892 začala továrna zaujímat vedoucí pozici v průmyslu a už pod názvem «Sdružení manufaktur Labzina a Grjaznova» byla největší společností v Rusku pro výrobu vlněných šátků, ve které pracovalo více než 2000 zaměstnanců.

Po revoluci v roce 1917 byla firma znárodněna a přejmenována na Staro-Pavlovskou továrnu. Během tohoto období se vyráběly šátky podle starých vzorů a také s «moderní» tematikou (revoluce, industrializace, apod.).

Velká vlastenecká válka samozřejmě také zbrzdila její růst, společnost přešla na výrobu látek pro vojenské uniformy Rudé armády. Po Velké vlastenecké válce se musela produkce výšivek dlouze rekonstruovat. 

Nicméně v poválečných padesátých letech bylo všechno zase ve starých kolejích, továrna začala vyrábět nové čistě vlněné a hedvábné šátky a znovu se všemi barvami rozehrály nádherné orientální ornamenty a přepychové květinové vzory.Řemeslníci a umělci Pavlovoposadské šátkové manufaktury ještě dnes těší své obdivovatele - obnovují staré obrázky a vytvářejí nové vzorkovnice, respektující soudobé celoevropské trendy.

Pavlovoposadské šátky lze právem nazvat věčnou výrobní značkou!

Nejednou byly vystaveny nejen na domácích, ale i na zahraničních výstavách a získaly řadu ocenění, z nichž některé uvádíme:

     • «Grand Prix» Mezinárodní výstava (Paříž).
     • Zlatá medaile ze Světové výstavy Expo (Brusel).
     • Cena z Mezinárodní výstavy (Damascus).
     • Cena z Mezinárodní výstavy (Lipsko).
     • Mezinárodní cena «Za nejlepší obchodní značku».
     • Ruská národní cena, a ještě celá řada dalších.

 платок14 _HuraeZQm8w5k1I0IRT9N Yovovich Посад-XXXL

 (Šály Pavlovoposad jsou světoznámé, mají je ve svém šatníku hvězdy jako jsou Gwen Stefani, Natalia Oreiro, Milla Jovovich a neodolala tehdy ani Marilyn Monroe)


Orenburg šály

orenburgskiy_puhoviy_platok LGtRzGhPEys orplat-01 royal orenburg


Jsou měkké, pletené šály z přírodní příze, tradičně vyráběné z jemné podsady místních koz z Orenburgské oblastí Ruská. Tyto šály představují univerzální, praktický a nadčasový doplněk, který můžete zkombinovat s jakýmkoliv outfitem. Orenburgská šála Vám poskytne teplo, pocit pohodlí a uchrání Vaše zdraví. Vlna je antialergická a nemá sklony k žmolkování. 

Orenburgské šály mají bohatou historii. Začala dávno v 17.století, kdy na Ural přišli kozáci a začali obchodovat s místními obyvateli, kteří od kozáků převzali prvky oblečení - svetry, šátky a šály - z jemné kozí srstí. Výrobky byly lehoučké a překvapivě hřejivé. Orenburgské šály jsou dvou typů, hustě pletené velké šály a jemné tzv. pavučinky - slavnostní, jemné, lehoučké a přitom hřejivé. Niť, ze které jsou výrobky pletené, skládá se obvykle ze 70-80% jemné orenburgské vlny s přidáním 20-30% přírodního hedvábí na pavučinky nebo bavlny na hustě pletené velké šály. Jemná orenburgská kozí srst má délku 3-4 cm. Příměs hedvábí nebo bavlny, pro strojové pletení se používá viskóza nebo polyakryl, je nevyhnutelnou součástí pro pevnost a trvanlivost příze a tím i hotového výrobku. Hedvábí dává také pavučinkám jemný lesk. Příze na nejkvalitnější a nejjemnější šály se předou ručně na vřetenech. Orenburgské šály se dnes, tak jako i před 250 lety, pletou ve velkém ručně. V Orenburgské oblasti se toto řemeslo dědí z matky na dceru už po mnoho generací, rodiny mají vlastní oblíbené vzory a postupy. Niť, ze které se šály pletou, si ženy předou z vlastnoručně vyčištěné, zbavené hrubých chlupů, oprané a vícekrát přečesané kozí podsady. Příprava materiálu je velmi pracná a zdlouhavá záležitost, která vyžaduje soustředění a trpělivost a zabere mnoho hodin. V Orenburgské oblastí téměř v každé rodině mají někoho, kdo si pletením a předením nádherných šál a jiných výrobků ze zázračné místní suroviny vydělávají na živobytí a nikdy za celou historií tohoto řemesla tu neměli problém s odbytem.

Mistři a inženýři Orenburgské oblastí dlouho usilovali tento pracný proces zefektivnit a ulehčit ženám práci a nakonec se jim podařilo vyvinout stroje, které dokáží čistit a česat kozí srst a spřást ji na niť s viskózou anebo hedvábím. Navrhli a vyrobili i stroje, které umí uplést z této příze teplou šálu nebo jemnou pavučinku s vlastnostmi jaké mají ručně upletené šály. Jsou rovněž lehoučké a teplé. Vzor strojově upletených pavučinek a šál bývá drobnější, složitý a dokonale přesný. Nošením se podobně jako u ručně pletených výrobků jejich vlastností zlepšují, stávají se teplejšími a huňatejšími, avšak tato jejich přeměna je o něco méně výrazná.
Co je výhodou strojově pletených šál? Mají složitější a velmi přesně vypracovaný vzor. Jsou tenčí a lehčí. A největší výhodou je, že při zachování nesporných estetických a praktických vlastností jejich cena je o poznání nižší než cena ručně pletených šál. Podle složitostí vzoru a velikostí ručně vyrobené šály se cena liší od strojové výroby v několikatisícových rozdílech. 


Čím jsou unikátní orenburgské kozy? Vlákno z podsady orenburgských koz je velmi jemné, tenké a pružné. Patří mezi nejjemnější přírodní textilní suroviny na světě: průměr tohoto vlákna je 16-18 mikrometru (tisícin milimetru) a dlouhá 3-4 cm. Přitom tato podsada je velmi pevná, pevnější než ovčí vlna. Úplety z orenburgských koz jsou obzvlášť jemné, hřejivé a měkké.
V Orenburgské oblastí vládne kontinentální klima a základní příčiny, proč orenburgská rasa koz má tak jemnou srst, jsou mrazivé zimy a horká léta a zvláštní obživa vegetací horských stepí Uralu.

Nejzajímavější je, že tyto kozy se dají chovat jen v této oblastí. V 19. století se Francouzi pokusili vyvézt z Povolží orenburgské kozy, ale pokus skončil neúspěchem, mírné francouzské podnebí jim neprospívalo a orenburgské kozy se přeměnili v obyčejné kozy s hrubou srstí. Podobně skončili pokusy vyvézt tyto kozy do Anglie nebo USA.
Výrobky z tohoto nevšedního materiálu jsou v současností vysoko ceněné a žádané na celým světě.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.